Flint zašilhal do zapadajícího slunce. Zdálo se mu, že vidí postavu muže kráčejícího stezkou vzhůru. Flint vstal, ustoupil do stínu vysoké borovice, aby viděl lip. Mužova chůze byla lehká a elegantní — měla elfí půvab, řekl by Flint; avšak postava měla rozložitost a svalnatost člověka a také porost tváře byl nepochybně člověčí. Vše, co trpaslík z mužovy tváře pod zelenou kápí zahlédl, byla opálená kůže a hnědorudé vousy. Dlouhý luk mu visel přes rameno a po levém boku se pohupoval meč. Byl oblečený v měkké kůži, pečlivě zpracované a zvláštního střihu, který elfové milují. Ale žádný elf na celém Krynu si nevypěstuje plnovous, kromě…
„Tanis?“ řekl rozpačitě Flint, když se muž přiblížil.
„Týž.“ Mužova tvář se jakoby rozštípla do širokého úsměvu. Rozpřáhl náruč a než ho trpaslík mohl zarazit, sevřel Flinta v obětí a zvedl ho vzhůru. Trpaslík krátce objal svého přítele a pak, když si vzpomněl na svoji důstojnost, rázně se vykroutil z půlelfovy náruče.
— Margaret Weisová a Tracy Hickmanová, Draci podzimního soumraku
Kráčí dvěma světy, ale skutečně nepatří do žádného z nich. Někteří tvrdí, že půlelfové spojují nejlepší přednosti svých elfích a lidských rodičů: lidskou zvědavost a ctižádostivost zmírněné noblesností, láskou k přírodě a uměleckým vkusem elfů. Někteří půlelfové žijí mezi lidmi, vyčlenění svou citovou a fyzickou odlišností, sledují kamarády a své milované, jak stárnou, zatímco jich se čas téměř nedotýká. Ti druzí žijí s elfy. V nadčasových elfích říších nezadržitelně rostou, až dosáhnou dospělosti, zatímco jejich vrstevníci dál žijí jako děti. Mnoho půlelfů nedokáže zapadnout do žádné společnosti a volí si život osamělého putování, nebo se připojí k ostatním bídníkům a vyvrhelům do dobrodružného života.
Elfové, kteří se dívají na půlelfa, v něm vidí člověka a lidé, kteří spatří stejnou osobu, v ní vidí elfa. Ačkoliv je tato charakteristika zjednodušená, je jádrem toho, co znamená být půlelfem na Faerûnu.
Pro elfy, kteří mají na tuto věc extrémní pohled, jsou půlelfové symbolem úpadku elfí civilizace, ředění rasového dědictví a kultury, které povede k jejich případnému konci. Lidé na druhém konci spektra říkají, že půlelfové mají vůči svým plně lidským vrstevníkům nespravedlivou výhodu a bez ohledu na konkrétní okolnosti jejich narození je vnímají jako privilegované či protěžované.
Pro většinu obyvatel Faerûnu to však není tak definitivní. Půlelfové jsou obvykle tolerováni kamkoliv přijdou nebo se tam usadí – v případě, že se společnost nedívá pozitivně na elfy či lidi, je pravděpodobné, že tak bude smýšlet i o někom, kdo má krev obou ras. Naopak společnost, která má lidi nebo elfy ve velké úctě, obvykle nevěnuje stejné postavení půlelfům (i když obvykle takoví jedinci nejsou vyobcováni).
Mladá rasa, staré kořeny
V dávné minulosti byli půlelfové vzácní, protože lidé a elfové spolu přicházeli do styku jen zřídka. Stará elfí království Cormanthyr a Myth Drannor měly významnou populaci půlelfů. Přibližně v posledním tisíciletí se rasy mísily víc a víc a počet půlelfů se zvýšil natolik, že se nyní nachází po celém Faerûnu.
Není divu, že půlelfové mají v současnosti v oblibě společnost ostatních svého druhu, takže tam, kde se půlefové schází, najdete pravděpodobně i ostatní. Většina půlelfů na Severu a podél Mečového pobřeží má v sobě odkaz měsíčních elfů, smíšený s krví Illuskánců nebo Tethyřanů. V jiných částech Faerûnu mají půlelfové významná společenství v Juirském lese a v celém Aglarondu. Podél pobřeží se nachází vodní půlelfové a to včetně Aglarondu, Dračího pobřeží, Impilturu, Sembie a Vilhonského zálivu. Drowí půlelfové jsou nejpočetnější v Dambratu, který byl před léty podmaněn temnými elfy, a v Temných říších, kde zvláště dům Ousstyl z Menzoberranzanu neblaze proslul kvůli tomu, že se páří s lidmi.
Ze dvou světů
Lidem připadají půlelfové jako elfové a elfům připadají jako lidé. Výškově jsou na to stejně jak oba rodiče, ale nejsou tak štíhlí jako elfové, ani tak širocí jako lidé. Jsou vysocí 5 až 6 stop a váží 100 až 180 liber, přičemž muži jsou trochu vyšší a těžší než ženy. Půlelfí muži mají vousy a občas si nechávají narůst bradku, aby zakryli svého elfího předka. Zbarvení a rysy půlelfů jsou někde mezi lidským a elfím rodičem, a tak jsou ještě zřetelněji různorodější než samotní lidé či elfové. Oči mají zpravidla po svém elfím rodiči.
Diplomaté a poutníci
Půlelfové nemají žádnou svoji zemi, ale jsou vítaní v lidských městech a o něco méně vítaní v elfích hvozdech. Ve velkoměstech v krajích, kde se elfové a lidé potkávají častěji, jsou půlelfové občas dostatečně početní, aby vytvořili své vlastní malé komunity. Mají rádi společnost ostatních půlelfů, neboť ti jediní skutečně rozumí, jaké je to žít mezi těmito dvěma světy.
Ve většině částí světa ale půlelfové nejsou až tak běžní, takže půlelf může prožít několik let, aniž by potkal jiného půlelfa. Někteří půlelfové se raději vyhýbají jakékoli společnosti a putují divočinou jako zálesáci, lesníci, lovci nebo dobrodruzi a civilizaci navštěvují jen sporadicky. Podobně jako elfové mají cestovatelskou vášeň, která vychází z jejich dlouhověkosti. Ostatní půlelfové se naopak naplno vrhají do společnosti a skvěle využívají své charisma a sociální dovednosti v diplomatických rolích nebo jako podvodníci.
Vynikající velvyslanci
Mnoho půlelfů se v útlém věku učí, jak vyjít s každým, jak přemoci nepřátelství a jak najít společné východisko. Jako rasa mají elfí šarm bez elfí rezervovanosti a lidskou energii bez lidské neomalenosti. Jsou z nich často vynikající velvyslanci a prostředníci (kromě prostřednictví mezi elfy a lidmi, neboť každá ze stran podezřívá půlelfa z nadržování té druhé).
Smíšené dědictví
Vzhledem k množství kombinací elfích rodů a lidských etnik jsou půlelfové velmi různorodí. Většina z nich považuje svou dvojitou přirozenost spíše za požehnání než za nevýhodu, protože jim dává směs schopností a pohledu na svět, v jaké plnokrevní lidé a elfové nemohou ani doufat.
Zároveň jim smíšené dědictví určuje, že se snaží, je-li to možné, zapadnout mezi lidi nebo elfy. Například půlelfové narození a vyrůstající v lidských komunitách mívají lidské jméno, zatímco půlelfové v elfích komunitách mívají elfí jména.
Někde bývají půlelfí děti jako způsob oddělení půlelfů od zbytku komunity pojmenovány podle „druhých“ rodičů nebo směsí lidských a elfích jmen. Půlelfové mluví obecnou řečí i elfštinou. Kromě toho půlelfové z Juirského lesa běžně mluví aglarondštinou.
Půlelfí jména
Půlelfové používají buď lidská, nebo elfí pojmenování. Aby zdůraznili, že nepatří do žádné společnosti, půlelfové vychovaní mezi lidmi si dávají často elfí jména a ti vychovaní mezi elfy si dávají často lidská jména.
Půlelfí rysy
Tvá postava půlelfa má vrozené vlastnosti, které jsou běžné pro elfy, a některé, které jsou jedinečné pro půlelfy. Navíc jsou možné různé variace; viz rámeček „Varianty půlelfů“.
Zvýšení hodnot vlastností. Tvoje hodnota Charismatu se zvýší o 2 a další dvě hodnoty vlastností dle tvé volby se zvýší o 1.
Věk. Půlelfové rostou stejně rychle jako lidé a dospívají ve věku kolem 20 let. Žijí ale mnohem déle než lidé, často přes 180 let.
Přesvědčení. Půlelfové sdílí chaotické sklony svých elfích předků. Cení si osobní svobody a tvůrčího vyjádření a dávají najevo, že nemají zájem být vůdci ani poddaní. Pravidla je rozčilují, odmítají požadavky ostatních a občas se ukazují jako nespolehliví, či přinejmenším nepředvídatelní.
Velikost. Půlelfové jsou zhruba stejně velcí jako lidé, měří 5 až 6 stop. Tvá třída velikosti je Střední.
Rychlost. Tvá základní rychlost chůze je 6 sáhů.
Vidění ve tmě. Díky elfí krvi máš dokonalejší vidění ve tmě a šeru. V šeru vidíš 12 sáhů tak, jako by bylo jasno, a ve tmě, jako by bylo šero. Ve tmě nerozeznáš barvy, pouze odstíny šedi.
Vílí původ. Máš výhodu k záchranným hodům proti zmámení a magie tě nemůže uspat.
Dovednostní všestrannost. Získáš zdatnost ve dvou dovednostech dle své volby.
Jazyky. Umíš mluvit, číst a psát elfštinou, obecnou řečí a jedním jazykem navíc dle své volby.
Varianty půlelfů
Někteří půlelfové ve Faerûnu mají místo rysu Dovednostní všestrannost jiný rasový rys. Pokud to tvůj PJ povolí, může se tvá půlelfí postava zříct Dovednostní všestrannosti a místo toho si vzít elfí rys Bystré smysly, nebo rys založený na původu elfího rodiče postavy:
- Půlelf s původem z lesních elfů si může vybrat rys lesních elfů buď Elfí výcvik se zbraní, Rychlonohý nebo Maska divočiny.
- Půlelf původem z měsíčních nebo slunečních elfů si může vybrat rys vznešených elfů buď Elfí výcvik se zbraní, nebo Trik.
- Půlelf drowího původu si může vybrat Drowí magii.
- Půlelf s původem z vodních elfů si může zvolit rychlost plavání 6 sáhů.
Bohové dvojího lidu
Neexistují žádní půlelfí bohové, takže půlelfové následují dle svého uvážení elfí a lidská božstva – ačkoliv mnoho věřících půlelfů si myslí, že si je bohové vybrali. Půlelfové často uctívají bohy kultury, v níž vyrůstali, ačkoliv někteří z nich rebelují proti své výchově a hledají bohy z druhé strany svého dědictví, případně cítí volání nebo potřebu tak učinit.
Stejně jako u všech lidí, i půlelfové si často vybírají oblíbené božstvo na základě svého nutkání či profese: Corellona Larethiana, Azutha, nebo Mystru kouzelníci, Solonora Thelandiru nebo Mieliku hraničáři, Milila nebo Corellona básníci a bardi a tak dále.
Mnoho půlelfů vděčně uctívá Sunu nebo Hanalu Celanil pro lásku, kterou k sobě navzájem cítí jejich rodiče, a obě bohyně jsou vnímány jako spřízněné duše. Někteří půlelfové jsou přitahováni k nečlenům, jako jsou Auril, Eldath, Erevan Ileser a Ilmater nebo k bohům přírody jako jsou Mielika, Rillifan Rallathil a Silvanus. Půlelfové z Aglarondu si jako svého patrona často volí Šántí, Selûnu, nebo jednoho ze Seldarin.